Jak připravit dobře předškoláka na první třídu? Desatero předškoláka – díl 3.
Nejproblematičtější oblast, která nejvíce rodiče potrápí. Správná výslovnost. Tady je opravdu velmi důležitá role rodičů a jejich zapojení. Jak se však v našich tipech dozvíte, lze to zvládnout. Je třeba hodně s dětmi mluvit a nechat je mluvit. Vypněte televizi, počítač či tablet a věnujte denně chvilku povídání si s dětmi.
Oblast č. 3 - Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
- vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
- mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
- mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rod, číslo, čas, tvary, slova, předložky aj.)
- rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
- má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
- přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor a respektuje jeho pravidla
- pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
- používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla aj.)
- spolupracuje ve skupině
Zdroj: MŠMT ČR
Co pro to můžete udělat?
Mluvte s dětmi a nechte je mluvit, naslouchejte jim aktivně.
1. Povídáme si s dětmi o běžných denních situacích, ptáme se jich, co zažily ve školce
- Necháme je popisovat pracovní aktivity, které dělaly – například: jak kreslily obrázek, jak postupovaly při stavbě z lega atd.
- Plánujeme s dětmi různé rodinné aktivity, ptáme se jich, jaké by měly nápady na výlet, co by mohly na výletě nebo návštěvě u babičky zažít.
- Čteme si s dětmi pohádky, učíme se různá říkadla, písničky, vyprávíme si různé příběhy, prohlížíme si knihy a popisujeme obrázky. Cvičíme správnou výslovnost.
- Děti vedeme k aktivnímu naslouchání a porozumění textu. Poté, co příběh skončí, děti odpovídají na otázky dospělého, které se k textu vážou. Nejjednodušší je začít se známými lidovými pohádkami, které děti dobře znají. Motivací k činnosti nám můžou být sešity s didaktickými úkoly zaměřenými také na rozvoj slovní zásoby, řeči a souvislého vyjadřování.
TIP: Pohádkové hrátky aneb Z pohádky do pohádky
2. Hrajte slovní hry, jsou jednoduché a dají se hrát všude, nepotřebujete žádné pomůcky
- Hra se slovy: „Myslím si zvíře“ – Rodič si myslí zvíře, které popíše, a dítě hádá, co je to za zvíře. Pak se role otočí, dítě si myslí zvíře, popíše ho a rodič hádá. Můžete se domluvit a místo zvířete si myslet například zeleninu, ovoce, zaměstnání člověka atd.
- Hádej, hádej, hadači: „Co je to?“ – Popíšeme nějakou věc a dítě hádá, co to je. Například: je to žluté, je to vysoko na nebi a hřeje to. Pak se role otočí – dítě popisuje a rodič hádá.
- Hledám, hledám, co mám znát – Sedneme si s dítětem vedle sebe, abychom měli společný výhled. Rodič říká říkanku: „Hledám, hledám, co mám znát, něco KULATÉHO vyhledám.“ Dítě pojmenovává, co vidí kulatého okolo sebe. Pak hledáme něco ČERVENÉHO, VELKÉHO, ŠPIČATÉHO… Později se role otočí.
- Hry se slovy I – rozeznat slova stejně znějící, ale jiného významu:
- koruna stromu – koruna jako peníz – koruna na hlavě krále
- kohoutek vodovodní – kohoutek od slepičky -– kohoutek na hlavě slepičky
- ucho na hlavě člověka – ucho na hrnci
- Hry se slovy II – hledat slova opačného významu: veliký – malý; smutný – veselý; plný – prázdný; kulatý – špičatý; sladký – kyselý
- Hra Bomba – Nařiďte si minutník nebo mobil na 1 minutu – to je bomba. Rodič si vezme do ruky kostku a společně s dítětem se domluví, že budou vyjmenovávat různé druhy zeleniny. Kdo říká zeleninu, má v ruce kostku, pak ji podá druhému a ten říká jiný druh zeleniny. Hra se hraje, dokud nezazvoní minutník nebo mobil. Kdo má v ten okamžik kostku, vybouchl.
- Hra Jak to bylo dál? – Dospělý začne vyprávět, např.: Byla jedna holčička, jmenovala se… A ta byla veselá, protože… Dítě doplňuje, později navazuje a samo pokračuje ve vymýšlení děje.
- Hra Kdo je to? – Dítě i dospělý se střídají v pantomimě, druhý hádá, o jakou činnost jde. Je možné dopředu určit, zda se budou předvádět řemesla, sporty apod.
Hádanky se slovy (popsat nějaký pojem a dítě bude hádat, např. „je to žluté a svítí to na obloze“, příp. dítě bude popisovat a rodiče hádat), společné hledání odpovědí na otázky proč, co, jak, co by bylo, kdyby, např.: „Proč mají domy dveře?“ „Co musíme udělat, když se spálíme o horký hrnec?“
3. Komunikační hry s pomůckami
- Celá rodina hraje loutkové nebo maňáskové divadlo – lze i vyrobit loutky nebo použít hotové, popř. vypráví podle obrázků.
TIP: Pohádkový kufřík - Namalovat obrázek k přečtenému textu (společně popsat, o čem příběh byl), vymýšlet věty obsahující dané slovo.
- Popletené pohádky – Smícháme obrázky (karty, kartičky) s pohádkovými motivy, výjevy, postavami. Děti se pokusí spojit k sobě karty (sestavit řadu), které k sobě logicky patří, vytvořit dějové řady nebo dvojice/trojice postav. Následně postavy pojmenujeme, určíme název pohádky/příběhu. Pokud děti zvládnou pohádkové obrázky správně roztřídit, vyprávíme si pohádky dle děje s pomocí ilustrací. Kromě rozvoje řeči rozvíjíme také čtenářskou pregramotnost.
TIP: Hrajeme si s pohádkami – pohádkové karty - Začarované postavy z pohádky – Na stůl rozložíme kartičky, obrázky a ilustrace z pohádek lícem dolů, aby děti na obrázky neviděly. Kartičky na stole lze překrýt šátkem. Děti motivujeme tím, že všechny postavy z pohádek začaroval zlý čaroděj. Děti jim pomohou tím, že postupně kartičky (obrázky, ilustrace) otáčejí lícem nahoru a současně musí postavy správně pojmenovat a případně také určit, z jaké pohádky přicházejí. Správná odpověď pohádkové postavy odčaruje a osvobodí.
- Malované čtení – Děti zapojíme do čtení pomocí obrázků. Pro aktivitu využijeme tzv. malované čtení. Děti mohou rovněž doplňovat text, který dospělý předčítá nebo vypráví tak, že dítěti ukáže na konkrétní věc, předmět, osobu nebo mu ukáže vhodný obrázek, kartu, ilustraci a dítě dle této nápovědy doplní obsah textu/věty.
TIP: Pohádkové hrátky aneb Z pohádky do pohádky
